Les v Kosteleckých borech se v roce 2015 výkupem vrátil do státního vlastnictví. Vlastní časopis AOPK později popsal pokračování bezzásahového režimu. Smyslem je ponechat přírodní procesy jejich vývoji, včetně dřeva, které v lese dožívá a rozkládá se. Hodnota takového území spočívá právě v tom, že se jeho fungování nepodřizuje pohodlí návštěvníků. 35
V roce 2023 tu zařízení nemají co dělat. Potom přichází legalizace.
Samotný ředitel AOPK František Pelc v červnu 2023 připomíná výkup Kosteleckých borů a jejich bezzásahový režim. Mluví o nejméně třech tamních zařízeních, která nemají co dělat
v rezervaci, a řadí toto území mezi první případy k řešení odstraněním. V rozhovoru je tato pasáž kolem 10:20. 71
V únoru 2024 AOPK v odpovědi o sběru dřeva v této rezervaci připomíná význam živého i mrtvého dřeva a samovolného vývoje lesa. Úřad tedy sám umí přesně vysvětlit, proč dřevo ležící na zemi není jen volně dostupným palivem. 36
Na stejném území leží Mamuťák. V listopadu 2024 se tu schvalují stanovy spolku, který chce právně chránit kempy. V roce 2025 AOPK jedná o jejich legalizaci a o budoucím monitoringu. V lednu 2026 pak odpovídá na konkrétní otázky k Mamuťáku: pozemek je její a připravuje na něm povolení táboření i ohně. 7, 44
Procházka nebrání abstraktní tradici. Brání Mamuťák.
Procházka má svou konkrétní dějovou linii kolem Mamuťáku. Böhm a Sdružení mají zázemí kolem Sovího hradu a Galathey. Jejich okruhy se potkávají při brigádách i večerním ohni na Mamuťáku, jak popisuje jejich vlastní časopis. Společné akce a přesný výtah → 90
Fotografická série mamutak-lavicky ukazuje práci s kmeny a stavbu dřevěného posezení pod převisem. Datované fotografie v albu uvádějí 14. června 2009. Brezina vybudování tehdejšího vybavení připisuje Procházkovi a jeho partě — až po vzniku Roverských patriotů a po dohodě z roku 2008, která podle jeho popisu počítala s ukončením dalšího budování. 84, 87
Procházkův zájem o zachování Mamuťáku není třeba hádat. V podcastu jej veřejně obhajuje, vysvětluje původ dřeva pro vybavení a v roce 2025 vystupuje za Táborový kruh při jednání o budoucnosti tábořišť. Nezávislý hlas o osudu cizího místa? Ne. Zástupce konkrétního zájmu na zachování kempů. Na druhé straně stolu sedí správa, s níž tato komunita roky jedná. Právě proto musí být zřejmé, podle čeho úřad rozhoduje a zda stejné zacházení nabízí i ostatním. 75, 46, 33, 10
Lezci ne. Táboření s ohněm ano?
Český horolezecký svaz dnes u skal v Kosteleckých borech výslovně uvádí „Trvalý zákaz lezení v PR Kostelecké bory“. Rozhodnutí správy z 21. listopadu 2019, podepsané Ladislavem Pořízkem, rezervaci vylučuje z vyznačených horolezeckých terénů pro období 2020–2029. U Mamuťáku ve stejné rezervaci AOPK současně připravuje povolení táboření a ohně. 85, 86, 7
Ochrana lokality jednou zavírá dveře. Podruhé hledá cestu, jak je otevřít. Lezení a táboření jsou různé činnosti; právě proto má úřad jejich vlivy konkrétně vyhodnotit a rozdílné zacházení vysvětlit. Místo toho u Mamuťáku už počítá se zachováním, zatímco místní biologický průzkum podle jeho vlastní odpovědi chybí. 7, 85, 86
Území zůstalo v Kosteleckých borech, důvod výkupu se nezměnil. Změnil se postoj úřadu. Vedení musí vysvětlit, které konkrétní nové poznatky tento obrat odůvodnily.
Kemp se má zachovat. Místní biologický průzkum chybí.
Odpověď AOPK z 5. ledna 2026 obsahuje podstatné přiznání. Odborná stanoviska byla obecná; biologické průzkumy jednotlivých tábořišť neproběhly. Konkrétní posouzení se má odehrát v řízení o legalizaci nebo odstranění. U Mamuťáku se ovšem o odstranění neuvažuje právě kvůli připravovanému povolení. 7
Mamuťák patří do hustého shluku tábořišť v Kosteleckých borech. Spolu s R7D, Mrtvým dítětem, Dannyho kempem a Gaspáčem se jejich evidované polohy vejdou na plochu asi 0,37 km². Schéma v prvním dílu ukazuje konkrétní vzdálenosti. Zahrnuje i odstraněné kempy. 78
Tím vzniká obrácený postup. Předběžná představa dalšího provozu už slouží jako důvod k zachování místa, zatímco místní podklady, které mají rozhodnutí odůvodnit, se teprve mají doplnit. Veřejnost právem očekává, že úřad nejdřív zjistí, co konkrétní místo snese, a podle toho zvolí výsledek.
Ve stejné odpovědi AOPK vysvětluje i příznivé hodnocení ohňů v podkladové tabulce. Příslušný sloupec zohledňoval pouze vliv na geologii skály. Neobsahoval ostatní faktory rozhodné pro přípustnost ohně a jeho název AOPK označila za matoucí pro lidi mimo odbornou skupinu. Údaj tedy nelze číst jako celkové potvrzení, že je zdejší oheň neškodný. 7
To je pro čtení celé kauzy zásadní. Mezi větou o jednom dílčím vlivu a závěrem o přípustnosti táboření s ohněm leží další otázky. Patří k nim živé organismy a jejich prostředí, zacházení se dřevem, požární riziko i schopnost podmínky vynutit. Příznivá kolonka je nemůže vyřešit za ně.
Z poškozování přírody se dělá veřejný zájem
Závěrečná zpráva nabízí pro obrat k legalizaci také velké zastřešující vysvětlení. V kapitole o legitimitě trampingu spojuje jeho kulturní hodnotu s hmotnými projevy, tedy i s tábory a tábořišti. Z toho odvozuje veřejný zájem na jejich uchování a dalším rozvoji. V návrhové části pak tento argument přenáší do rozhodování, která místa přijmout a legalizovat. Argument začíná na stranách 6–7, do návrhu postupu vstupuje na straně 21. 5
Právě tady se odehrává podstatný posun. Z obecné kulturní hodnoty se stává obhajoba konkrétního provozu v chráněném území. Jenže uznat tramping za součást kultury ještě neznamená uznat veřejný zájem na každém ohni, stavbě nebo zásahu do převisu. Kulturní tradice sama neospravedlňuje škodlivé jednání. Úřad musí vysvětlit, proč má být určité místo využíváno právě tímto způsobem a proč se tím smí zasáhnout do hodnot, pro které bylo území chráněno.
Zákon o ochraně přírody dovoluje rekreační využití CHKO za podmínky, že nepoškozuje její přírodní hodnoty. Pokud má úřad povolit výjimku podle § 43, musí prokázat některý ze zákonných důvodů. Chce-li se opřít o převahu jiného veřejného zájmu, musí jej konkrétně vymezit a vysvětlit jeho převahu nad ochranou přírody. Dalšími zákonnými cestami jsou zájem ochrany přírody nebo zjištění, že činnost významně neovlivní zachování stavu předmětu ochrany. Ani jednu z těchto podmínek nenahradí obecná pochvala trampingu. Nejvyšší správní soud výslovně odděluje prokázání zákonného důvodu od následného uvážení úřadu. 79
Zpráva sama počítá s dalším povolováním; není hromadnou výjimkou ani hotovým povolením táboření. Problém spočívá v tom, jak předem připravuje jeho odůvodnění. U Mamuťáku se už zachování kempu bere jako zamýšlený výsledek, zatímco podrobné místní biologické podklady chybějí. Úřad nejprve přijímá příběh o žádoucím pokračování provozu a teprve potom má ověřovat, zda mu příroda vůbec dovolí pokračovat. 5, 7
Povolení nezajistí, že se jeho podmínky budou dodržovat
Závěrečná zpráva z roku 2025 navrhovala pilotně legalizovat tři místa. Současně popisovala, proč bez funkční profesionální stráže není realizovatelný důsledný postih a proč trvalá služba přesahuje stávající možnosti resortu. Právě tato slabost se s novým povolením nikam neztratí. 5
V lednu 2026 AOPK vykazuje 105 návštěv, osm zjištěných ohňů, dvacet odstraněných ohnišť a čtyři odstraněné kempy. Tato čísla ukazují, že se v terénu něco děje. Sama ale neodpovídají na otázku, jak bude dlouhodobě zajištěno dodržování podmínek povoleného tábořiště, když podklady dál upozorňují na nedostatek strážců. 17
Rozhodující bude návaznost konkrétního zjištění: zda se podaří určit odpovědnou osobu, zastavit nepřípustnou činnost a prosadit nápravu. U ohně také musí fungovat reakce na situace, v nichž jej podmínky nepřipouštějí. Přepsání právního režimu kempu tyto praktické úkoly neudělá. Kdyby jejich vyřešení spočívalo jen ve vydání povolení, nebylo by třeba tolikrát popisovat chybějící kontrolní kapacity.
Za tento směr odpovídá také ředitel celé Agentury František Pelc. V červenci 2025 osobně podpořil příznivé hodnocení dosavadního postupu správy. Šestý díl staví tuto obhajobu vedle dřívějšího požadavku na víkendovou práci a pozdější omluvy Pořízkovy reakce mimo pracovní dobu. Na Mamuťáku se musí ukázat, zda vedení umí kontrolu skutečně zajistit. Povolení samo tuto schopnost nevytvoří. 48
Osmnáct let od varování. Odpovědnost zůstává.
V srpnu 2026 přichází reportáž o zamýšlené legalizaci Mamuťáku a Bororu. Jde o zprávu o záměru, nikoli o doklad, že už existuje účinné povolení. AOPK dříve uvedla také to, že u Mamuťáku nezamýšlí vyhrazení bez časového omezení. Ani dočasný režim však neodstraňuje potřebu přesvědčivých podkladů a skutečného dohledu. 8, 24
Když tento vývoj čteme od začátku, postupně se mění povaha problému. Nejprve stát dostává varování před škodami. Později vysvětluje, proč je obtížné nebo neefektivní zasahovat. Potom vzniká odborná a mediální obhajoba dosavadního postupu, vrací se ředitel a s okruhem uživatelů se jedná o zachování vybraných míst. Veřejná povinnost stále častěji ustupuje potřebě obhájit, jak se věci dělaly dosud.
Na Mamuťáku má tento vývoj zvlášť konkrétní podobu. Stát vykoupil cenný les, AOPK v něm hájí bezzásahový režim a současně tu chystá povolené táboření s ohněm. Odpověď musí být přesvědčivá pro každého, kdo do CHKO přijde, bez ohledu na to, zda patří k zavedeným uživatelům kempu. CHKO není klubovna. A ochrana přírody nemůže stát na důvěře, že lidé spjatí s úřadem budou mít všechno pod kontrolou, když jeho vlastní dokumenty popisují opak.
Co už vyžaduje nezávislé prověření
Máme úředně zaznamenané škody, rozhovory o symbolických pokutách, společnou přípravu veřejné obhajoby i vyprávění strážce o nahrazování fotografií v kontrolní dokumentaci. Vedle toho stojí přiznaná slabost dohledu a snaha pokračování provozu právně umožnit. V tomto souhrnu vidíme důvodné podezření, které zasluhuje prověření i z hlediska trestní odpovědnosti. Rozhodující je, zda lidé se svěřenou pravomocí jen pochybili, nebo ji vědomě používali k neoprávněnému zvýhodnění určitého okruhu návštěvníků. 4, 5, 53, 67, 72
U úmyslného jednání přichází v úvahu zejména zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 trestního zákoníku. Muselo by se prokázat porušení konkrétní povinnosti, překročení pravomoci nebo její výkon v rozporu s právem a zároveň požadovaný úmysl způsobit újmu či opatřit neoprávněný prospěch. Pokud by šlo o nedbalost, § 330 postihuje zmaření nebo podstatné ztížení důležitého úředního úkolu. Samotný sporný názor či chybné rozhodnutí tyto znaky ještě nenaplňuje. 80
Prověření musí jít po konkrétních úkonech: kdo měl zasáhnout, co věděl, co udělal a komu jeho postup prospěl. U Galathey potřebujeme vedle nahrávky také dohledat zápis, o kterém Chalupa mluví, a porovnat použité fotografie s původními soubory. U povolování provozu je třeba zkoumat skutečné podklady a odůvodnění jednotlivých rozhodnutí. O trestní vině rozhoduje soud. Požadavek, aby se těmito stopami zabýval někdo nezávislý na prověřované správě a jejích partnerech, je ale namístě už nyní.
Opékání buřtů není právní argument
Romantický obraz party u ohně usnadňuje přehlížení toho, co se na místě skutečně děje. Mezi lidmi kolem těchto kempů přitom najdeme Libora Hartycha s důstojnickou minulostí, obchodního ředitele Robina Böhma, manažera AŽD Vladimíra Kampíka, vědce Jiřího Adamoviče i někdejší dramaturgyni České televize Lucii Strašíkovou. Jde o prostředí s profesními zkušenostmi a schopností jednat s institucemi. Přístup části tohoto okruhu k AOPK zachycují přímo e-maily a seznamy účastníků jednání. 4, 54, 55, 57, 59, 81
Z profese nelze vyvozovat vinu ani majetkové poměry. Pro spor je podstatné, jak se znalosti a kontakty používají: k obhajobě škodlivého jednání, k přesvědčování veřejnosti o jeho neškodnosti a k jednání o jeho dalším povolení. Pravidla ochrany přírody musí platit stejně pro manažera, vědce i dělníka. Ani titul, ani obliba u úřadu nezakládají nárok na vlastní tábořiště v rezervaci.
Téměř čtyři desetiletí po listopadu 1989 by respekt k cizímu vlastnictví a k ochraně nejcennější přírody měl být samozřejmostí. Rozhořčovat se nad kácením lesů a zároveň omlouvat poškozování chráněného místa oblíbenou partou je dvojí metr. Oheň může být příjemný. To ještě nedává právo rozdělávat ho kdekoli. A úřad placený z veřejných peněz musí snést i nepopulární povinnost pravidla prosadit.
Kauza pokračuje
Dosavadní dokumentace ukazuje, jak se ochrana přírody postupně prolíná s obhajobou jednání, které má omezovat. Zveřejněním tohoto seriálu naše práce nekončí. Budeme dál shromažďovat a ověřovat podklady, zveřejňovat nové záznamy a sledovat, co se skutečně povoluje, kontroluje a napravuje.
Nejde nám o poslední slovo v hádce o tramping. Jde nám o nápravu: aby úřad chránil přírodu, aby odpovědnost za jeho postup nezmizela ve zprávách a aby pro všechny platila stejná pravidla. CHKO není klubovna. A s tím, že se z veřejné ochrany stane servis pro známé, se nesmíříme.