Po zprávě odborné skupiny byl Pořízek zpátky

Na začátku roku 2025 AOPK oznamuje, že správu dočasně řídí Luboš Beran. Zároveň vzniká odborná skupina, která má posoudit trampské aktivity a navrhnout další postup. V jejím čele stojí Jiří Hušek. Skupinu ustavuje příkaz ředitele AOPK Františka Pelce a její práce probíhá uvnitř institucionálního rámce Agentury. ^{34, 11}

Takové posouzení může být potřebné. Aby ale odpovědělo na veřejnou kritiku, musí se vypořádat i s konkrétními pochybeními a s otázkou, kdo za ně odpovídá. Ve spise už je opravný dopis k výkladu zákazu ohně, korespondence o společné obhajobě a nahrávky, po nichž rezignoval strážce. Příznivé obecné hodnocení tradice trampingu tyto jednotlivosti nevysvětluje.

Doksy, 31. ledna: k jednání přijíždí i městská policie

Jednání o návštěvnosti a trampingu v sídle AOPK v Doksech má konkrétní účastníky i obrazový záznam. U stolu jsou vedle zástupců institucí také lidé spojení s užíváním a obhajobou kempů. Oficiální seznam uvádí Jiřího Adamoviče a Jana Pohunka. Jejich vazby k tomuto prostředí rozebírá sedmý díl. ^{59, 60, 4}

Ivan Brezina průběh návštěvy fotografuje a natáčí. Na novináře je přivolána městská policie. Dodané snímky zachycují i přítomnost strážníka přímo v jednací místnosti. Uživatelé a obhájci kempů se stávají partnery odborné debaty, zatímco při příchodu novináře, který postup správy kritizuje, se do situace zapojuje policie. Takto vypadal střet úřadu s veřejnou kontrolou na začátku roku 2025. ⁷⁶

Další tři fotografie z téhož jednání

Údaje k fotografiím · Oficiální seznam účastníků ↗

Skupina dokončuje zprávu v červnu 2025. Patnáctého července ji AOPK představuje veřejnosti. Hušek i Pelc hodnotí dosavadní postup správy jako přiměřený době a situaci. Instituce, jejíž regionální pracoviště čelilo kritice, tak prostřednictvím vlastní odborné práce oznamuje i příznivý závěr o jeho minulosti. ^{5, 48}

Zpráva přináší také zastřešující teorii o trampingu a jeho hmotných projevech jako veřejném zájmu. Kulturní argument pak používá při úvahách o přijatelnosti jednotlivých tábořišť. Osmý díl rozebírá, proč kulturní hodnota sama neospravedlňuje škodlivé jednání ani nenahrazuje podmínky povolení. ^{5, 79}

Výsledek měl i konkrétní jméno

V červenci 2025 se Pořízek vrací do funkce ředitele. Po zveřejnění závěrečné zprávy tak stojí v čele správy znovu stejný člověk. Personální změna, která přišla po zveřejnění nahrávek, vydržela jen několik měsíců. ^{47, 39}

Na této návaznosti záleží. Veřejná kritika se týkala způsobu, jakým byla správa dlouhodobě vedena. Po odborném posouzení stejné instituce se její dosavadní postup dočkal obhajoby a do čela se vrátil člověk, s nímž byl spojen. Odpovědnost se tím nevyřešila; vedení dostalo argument, proč má pokračovat.

Čtenář, který si pamatuje lednové e-maily z roku 2024, už podobnou souvislost zná. Tehdy se vedle odborné argumentace řešilo její mediální využití a padla poznámka o ředitelském místě. V roce 2025 je veřejná obhajoba doprovázena skutečným návratem ředitele. Jednotlivé dokumenty mají vlastní data a vlastní autory, ale dohromady ukazují trvalou potřebu hájit pověst správy a zachovat její personální kontinuitu.

Jednání v Doksech 31. ledna 2025 se účastní také Jiří Adamovič a etnolog Jan Pohunek, oba známí z předchozí přípravy odborné obhajoby. Pohunek zde vystupuje za Národní muzeum. Seznam účastníků ukazuje, kdo byl u jednacího stolu; jeho jméno ovšem v konečném seznamu členů odborné skupiny není. Návaznost mezi obhajobou a oficiálním jednáním rozebírá sedmý díl. ^{4, 59}

Jak se pod dohledem správy nahromadilo 138 tábořišť?

Zpráva na stranách 29–30 hodnotí činnost správy příznivě: vypočítává komunikaci s vlastníky, jednání i odstraňování kempů. Ve stejném závěru přitom shrnuje soubor 138 tábořišť v kolizi se zákony. Těch 138 míst představuje rozsah problému, s nímž se ochrana přírody nechala konfrontovat po letech své přítomnosti v území. ⁵

Do počtu patří i 39 už odstraněných kempů. Zpráva je připisuje společně AOPK, vlastníkům a občanským aktivitám. Další čtyři určuje k bezprostřednímu odstranění, 64 k podmíněnému odstranění a 31 k možné legalizaci. To jsou kategorie z června 2025, ne soupis současně fungujících kempů. Celý souhrn je na straně 30. ⁵

Výčet pozdějších úkonů sám neodpovídá na otázku, proč síť přežívala tak dlouho. Předcházela mu varování archeologů z roku 2008, Brezinovy dotazy a odpověď o nulových sankcích na šesti konkrétních místech. Také výzvy z roku 2022, v nichž správa konstatuje poškození přírody, přicházejí po jeho intervencích. Čtenář potřebuje vědět, kdo úřad k řešení dotlačil a jakých výsledků se domohl. Samotný seznam dopisů tuto historii nevystihuje. ^{9, 10, 67}

Správa se má hodnotit podle výsledku ochrany. Sto třicet osm evidovaných problémových míst a poškození popsané jejími vlastními listinami jsou důvodem k vysvětlení dlouholeté neúčinnosti. Příznivý posudek ani pozdější návrat ředitele takové vysvětlení nenahradí.

Kam se podělo poškození, které správa sama popsala

Do příznivého hodnocení správy vstupuje nepohodlný dokument z její vlastní minulosti. Ve výzvách z roku 2022 AOPK výslovně konstatuje poškození přírody rozděláváním ohně, včetně Sovího hradu. V dalších výzvách stojí pod stejným závěrem Pořízkovo jméno. Tohle už dávno nebyla pouhá obava kritiků. ⁶⁷

Zpráva z roku 2025 na stranách 19–20 oslovování vlastníků výzvami zmiňuje. K jejich klíčovému zjištění se ale nevrací: nevysvětluje, co konkrétně bylo tehdy ohněm poškozeno, jak byla zjednána náprava ani proč by už závěr správy neměl platit. Na straně 14 přitom připouští případy narušení skály ohněm i existenci objektů poškozujících předměty ochrany. Přesto končí obhajobou dosavadního postupu správy. ⁵

Úřad nemůže nejprve rozesílat výzvy o poškození přírody a později svou minulost uzavřít uklidňujícím hodnocením, aniž tyto konkrétní případy vysvětlí. Poškození nezmizí tím, že se změní tón úředního textu.

Ani obsah latríny prý nemusí být odpad

Jak daleko se dá při obhajobě zavedeného provozu zajít, ukazuje drobná pasáž na straně 11. Zpráva rozebírá exkrementy soustředěné v latríně. Jejich obsah spojuje s odpadem při dalším nakládání, například vyvážení. Pokud ale zůstane na místě, nabízí tento závěr:

„Zůstává-li součástí pozemku, pak zpravidla odpadem dle OdpZ není.“

Závěrečná zpráva odborné skupiny AOPK, strana 11; OdpZ je zkratka zákona o odpadech. Otevřít celou stránku. ⁵

Obsah latríny z lesa nezmizel. Jen dostal příznivější právní popis. Tím však otázka znečišťování lesa nekončí. Příloha 6 téže zprávy připomíná, že lesní zákaz zahrnuje i látky vyňaté z režimu zákona o odpadech, a výslovně zmiňuje exkrementy. Samotný lesní zákon zakazuje znečišťovat les odpady a odpadky. ⁵

Člověk od orgánu ochrany přírody čeká odpověď, jak je místo chráněno před znečišťováním. Místo ní tu dostává úvahu, za jakých okolností se obsah trampské latríny do jedné zákonné definice nevejde. To je výmluvná ukázka převrácených priorit: víc práce s obhajobou provozu než s vysvětlením jeho dopadů.

Co stojí uvnitř příznivé zprávy

Závěrečná zpráva obsahuje i větu, která se k uklidňujícímu vyznění veřejné prezentace nehodí. Na straně 23 se píše:

„Důsledný postih přestupců bez systémové kontroly funkční (profesionální) stráží přírody není realizovatelný.“

Závěrečná zpráva odborné skupiny AOPK, červen 2025, strana 23. ⁵

Na straně 28 zpráva vysvětluje, že trvalá strážní služba přesahuje současné možnosti resortu. Na straně 30 doporučuje pilotní legalizaci tří míst. Tyto pasáže je potřeba číst společně. Dokument současně popisuje zásadní slabost při vymáhání pravidel a navrhuje, aby některá dosud nepovolená místa dostala nový režim. ⁵

Samotné povolení však žádného strážce do terénu nepřidá. Pokud mají platit podmínky pro oheň, rozsah táboření nebo zacházení s místem, někdo musí zjišťovat jejich porušení a zajistit následný postup. Přesně na této schopnosti závisí i věrohodnost slibu, že legalizovaný provoz bude skutečně pod kontrolou.

Věrohodnost kontrol navíc dostává konkrétní trhlinu už na podzim 2024. Pořízek je přítomen rozhovoru na Galathee, v němž Chalupa popisuje použití jiných fotografií a snímku obrazovky. Příznivé hodnocení správy potřebuje i odpověď na to, jak úřad podobné podklady ověřuje. ⁷²

Za změnu směru odpovídá Pelc

Vraťme se k rozhovoru na ústředí AOPK v červnu 2023. Pelc vysvětluje, že kempy mají různě závažné dopady, ale vadí všechny. Mezi místy, která mají přijít na řadu při odstraňování jako první, pak jmenuje přímo Kostelecké bory. Připomíná jejich výkup, bezzásahovou zónu a nejméně tři zařízení, která tam podle jeho slov nemají co dělat. ⁷¹

Už v roce 2023 tedy ředitel AOPK mluví přímo o území, v němž později Agentura začne připravovat povolení Mamuťáku. Zná jeho hodnotu i důvod, proč jej stát vykoupil. Právě to činí pozdější obrat tak těžko pochopitelným.

Ve stejném rozhovoru Pelc mluví o chybějících lidech v terénu a vysvětluje, proč mají kontroly probíhat ve více lidech a ve spolupráci s policií. Když Brezina popíše Pořízkovo odmítnutí víkendové práce, Pelc požaduje práci podle potřeby, včetně soboty a večera. Na konci se rozhovor vrací k příslibu intenzivnějšího odstraňování kempů. Podstatou tehdejšího postupu jsou náprava a kontroly. ⁷¹

Jak ústředí přistupuje ke konkrétnímu oznámení, ukazuje odpověď z 18. prosince 2024. Pořízek dostal zprávu o ohni a táboření v sobotu večer 23. listopadu. Občana odkázal na policii. AOPK jej hájí: neměl nařízený přesčas ani pohotovost, takže bylo na jeho dobré vůli reagovat na Vaše zprávy. Odpověď podepsaná Pavlem Pešoutem končí závěrem, že Pořízek nepochybil. Vysvětluje pracovní režim jednoho zaměstnance. Nevysvětluje, proč vedení pro dobu, kdy se v lese běžně táboří, nezajistilo odpovídající službu stráže. ⁶⁸

V červenci 2025 Pelc veřejně podpoří závěr, že dosavadní přístup správy odpovídal době a situaci. AOPK současně oznámí přípravu legalizace tří míst na svých pozemcích. U Mamuťáku v Kosteleckých borech pak v lednu 2026 potvrdí, že chystá povolení táboření i ohně. Děje se to v lese vykoupeném do státního vlastnictví pro ochranu přírody. ^{48, 7, 35}

Tohle už je otázka Pelcovy kompetence. Ředitel odpovídá za výsledky kontrol i za důvody, jimiž instituce ospravedlňuje změnu svého postupu. Musí umět doložit, co se napravilo, co nového se o konkrétních místech zjistilo a kdo uhlídá podmínky povolení. Obhájit minulost a naplánovat legalizaci ve chvíli, kdy vlastní zpráva přiznává nedostatečné možnosti kontroly, není přesvědčivý výsledek vedení ochrany přírody.

Odborná zpráva proto kauzu neuzavírá. Naopak přidává otázku, kterou bude muset další postup zodpovědět: jak chce AOPK uhlídat povolený provoz, když sama takto popisuje své kontrolní možnosti? Na podzim přicházejí dohody se spolky a nové zápisy z pochůzek. Při jejich čtení se znovu objeví známá jména.