Kdo má kontrolovat kempy, o jejichž zachování se jedná

Na poslední straně stanov Táborového kruhu stojí místo a datum jejich schválení: trampský kemp Mamuťák, 16. listopadu 2024. Téhož dne ustavující schůze volí předsedou Libora Hartycha, místopředsedou Robina Böhma a administrátorem Tomáše Racka. Spolek si mezi hlavní cíle zapisuje právní ochranu trampských osad a kempů i jejich správu. ^{42, 43}

Už samotné listiny tedy vysvětlují, s jakým zájmem bude Táborový kruh do jednání vstupovat. Chce zachovávat a chránit kempy. Jeho stanovy navíc popisují přijímání členů přes doporučení nejméně tří členů, předsednictvo a následné schválení sněmem. Není to automatické zastoupení všech, kdo do chráněné oblasti chodí. Obrazovou pasáž o Mamuťáku i příslušné výňatky lze otevřít v zakládacích dokumentech.

Zájem na zachování a nabídka dohledu

Druhého září 2025 se zástupci spolku setkávají s AOPK. Za Agenturu jsou u jednání Pelc, Hušek, Kosejk, Pořízek, Šmídová a Šůlová. Jedná se o legalizaci vybraných míst a také o dohodě, podle které by spolek pomáhal s monitoringem, usměrňováním návštěvníků a pořádkem. Zápis počítá se supervizí AOPK a výslovně připomíná, že spolek nezastupuje celou veřejnost. ⁴⁴

V listopadu Táborový kruh posílá Františku Pelcovi podnět: žádá legalizaci vybraných tábořišť a nabízí účast na monitoringu. Zájem na povolení a nabídka účasti na dohledu tak stojí v jednom dokumentu. ⁴⁵

Dobrovolníci mohou v terénu udělat užitečnou práci. Odpovědnost veřejného úřadu se ale nepřenese na člověka tím, že místo zná a má je rád. Zvlášť když jeho spolek vznikl právě kvůli zachování podobných míst. Supervize AOPK musí mít konkrétní obsah: kdo ověří hlášení, kdo vyhodnotí porušení pravidel a kdo zasáhne i vůči lidem z partnerského okruhu.

Jak se kontroly představují veřejnosti

V průběžné zprávě z 26. ledna 2026 AOPK píše, že kontrolu kempů „zásadně“ posílil „smluvní subjekt“. Ten během devíti pochůzek mimo pracovní dny navštívil 105 kempů. Agentura výsledky používá k posouzení návštěvnosti a k plánování dalších kontrol. Název tohoto subjektu v pasáži neuvede. Z přiložených zápisů v odpovědi na žádost o informace však víme, že jde o Lezecký klub Mšeno. ^{17, 37}

Zpráva zdůrazňuje obsazenost pod deset procent. Ve stejném odstavci ale uvádí osm zjištěných ohňů a dvacet odstraněných ohnišť. Do celkového počtu navštívených míst navíc zahrnuje i dříve zlikvidované kempy. Nízké procento obsazenosti při těchto pochůzkách proto neodpovídá na otázku, jak účinně se brání zakázanému jednání tam, kde se lidé skutečně zdržují. ¹⁷

Rozhodující je, kdo za názvem smluvního partnera stojí. Martin Mach je zaměstnancem správy CHKO a zároveň má dlouholeté vazby na Lezecký klub Mšeno. V jednom z jeho kontrolních souborů je navíc jméno Martina Macha přímo v metadatech autora. Agentura tak předkládá výsledky subjektu personálně propojeného s vlastní správou. Samotné označení spolku za smluvního partnera nezávislost kontroly nezaručuje. ^{37, 38, 39, 40}

Jméno uvnitř kontrolního souboru

Ve zveřejněných podkladech AOPK se objevují také kontroly Lezeckého klubu Mšeno. U jednoho z devíti zápisů, vztahujícího se k pochůzce z 28. října 2025, stačí otevřít vlastnosti PDF. Pole autora obsahuje hodnotu Martin Mach2. Stejné jméno je uložené i v další vrstvě metadat. U zbývajících osmi souborů je pole autora prázdné. ³⁷

Martin Mach pracuje na správě CHKO. Zaměstnanecký dopis na podporu Pořízka jej v lednu 2025 uvádí jako informatika a jeho zaměstnání potvrzuje i současný adresář. Jeho vazbu k Lezeckému klubu Mšeno popisují už městské noviny z roku 2020: v článku podepsaném Jiřím Guttenbergem ml. a Radkem Mikulášem se píše o Machově zapojení a vedení dětského oddílu. Guttenberg je podepsán jako předseda klubu. Je to jmenovec starosty Mšena: Jiří Guttenberg ml. ze stavební firmy. ČHS u předsedy klubu uvádí stejný profesní kontakt jako jeho firemní profil. ^{82 38, 39, 40}

Navenek jde o zápis partnerského klubu. Uvnitř souboru je však jméno zaměstnance téže správy, která má nad kontrolami držet dohled. Machovo působení v obou prostředích tu spojuje konkrétní dokument. AOPK musí vysvětlit, kdo tyto kontroly provádí, kdo jejich výsledky zpracovává a kdo je nezávisle ověřuje.

Obsah téhož zápisu je výmluvný také bez metadat. U Mamuťáku uvádí šest lidí u ohně, popisuje čistotu a posezení. Další postup vůči ohni v něm zaznamenán není. Uklizené okolí je přitom jiný údaj než splnění pravidel pro oheň. Záznam o návštěvě se nemůže automaticky vydávat za doklad jejich prosazení. ³⁷

Co o Machovi zaznívá na Sovím hradě

Večer 30. listopadu 2024, dlouho po odjezdu Josefa Chalupy a druhé strážkyně, se na Sovím hradě znovu mluví o vztazích s městem a o fotopasti. Tomáš Hnízdo vypráví Vladimíru Kampíkovi, jak kolem kempu jednali. Popisuje také Machovu nabídku: chodil by mazat záznamy, aby na nich nezůstaly zachycené ohně. Jméno bývalého starosty zaznívá v souvislosti s odstraňováním stop jednání, které má ochrana přírody kontrolovat. Tento rozhovor je zachycen v další, večerní části záznamu; k pěti dříve zveřejněným hodinám nepatří. ⁴¹

O rok později obsahuje kontrolní zápis partnerského klubu v poli autora stejné jméno. Tentokrát už jde o podklad, který AOPK zveřejňuje jako součást dohledu nad kempy. Vedle sebe tak leží dvě konkrétní věci: Hnízdovo vyprávění o zametání stop po ohních a kontrolní dokument s Machovým jménem, který u Mamuťáku zaznamenává šest lidí u ohně, ale žádný další postup. Právě tento rozpor má správa vysvětlit.

Kdo sedí u ohně a kdo umí jednat s úřady

Vraťme se na chvíli k člověku, kterému Hnízdo večer vypráví. Ing. Vladimír Kampík působí v AŽD jako ředitel pro evropské záležitosti. Ve vlastním profesním životopise popisuje také lobbistickou práci vůči evropským institucím. Jednání s lidmi, kteří rozhodují, patří k jeho profesi. Jeho přítomnost dává okruhu kolem Sovího hradu konkrétnější podobu než obrázek bezejmenné party od táboráku. ^{41, 54}

Spolek vede Libor Hartych. Archiv Armády ČR jej v roce 2013 uvádí jako majora a inženýra. Ve vedení Táborového kruhu tedy stojí člověk s důstojnickou minulostí, vedle něj obchodní ředitel Böhm. V tomto prostředí nejsou práce s pravidly, organizování lidí a jednání s institucemi ničím cizím. ^{42, 55, 81}

Další vazba vede přes Táborový kruh. Jeho místopředseda Robin Böhm je zároveň obchodním ředitelem BPV Lena. Na téže firemní stránce stojí RNDr. Tomáš Frank jako vedoucí logistického centra. Franka najdeme také na fotografii z Modrých knížek, každoročního trampského setkání na Vlhošti. Mezi firemním pracovištěm, spolkovým zastupováním a společenským životem kolem kempů tak vedou konkrétní spojnice. ^{42, 55, 60}

Tomáš Frank je manželem doc. JUDr. Martiny Frankové, Ph.D. Její profesní medailon na Právnické fakultě UK uvádí specializaci na stavební právo a ochranu životního prostředí, práci na ministerstvech pro místní rozvoj a životního prostředí i působení v rozkladové komisi ministra životního prostředí. To je zázemí, ve kterém jsou úřední postupy a stavební předpisy každodenní prací. Její konkrétní účast na postupu kolem Sovího hradu však doložená není. ⁵⁶

Veřejně doložené funkce vysvětlují, jaké zkušenosti a kontaktní prostředí tito lidé mají. Vlastní zásahy do rozhodování je potřeba sledovat po konkrétních krocích. U společné obhajoby škodlivého jednání už takovou stopu máme: lednové e-maily propojují autory odborného textu přímo s mluvčí AOPK. ⁴

Organizátoři tábořišť u partnerského stolu

Böhm a Hartych zastupují Táborový kruh, Adamovič a Pohunek se zapojují do odborné a veřejné obhajoby. Jejich dlouhodobé zázemí kolem Galathey a Sovího hradu jsme ukázali ve čtvrtém dílu: kdo jsou „uživatelé tábořišť“. Tady jde o další krok: jak se tento okruh stává partnerem AOPK při jednání o kempech a jejich kontrole. ^{42, 4, 59, 88}

Časopis Sdružení popisuje společné brigády, příjem Patriotů od CHKO a nové vybavení dalších převisů. Tyto činnosti nejsou zaměnitelné s nezávislou kontrolou. Vlastní výtah o financích a celé stránky Sdružence → ^{89, 90}

Od společné obhajoby k odbornému jednání AOPK

Fotografie z Doks přibližují jednání z 31. ledna 2025, včetně přítomnosti městské policie. Seznam AOPK dokládá účast Pohunka a Adamoviče. ^{59, 76}

Etnolog Jan Pohunek z Národního muzea se objevuje už v e-mailovém řetězci z 16. ledna 2024. Pro připravovanou veřejnou obhajobu nabízí fotografie poškozených kempů včetně Sovího hradu i snímky, které by tramping ukázaly příznivě. Pracuje tedy také na tom, jak bude spor vypadat před veřejností. V témže řetězci pomáhá s komunikací mluvčí AOPK Karolína Šůlová. ^{4, 58}

O rok později, 31. ledna 2025, je Pohunek uveden mezi účastníky jednání AOPK v Doksech o návštěvnosti a trampingu. Ve stejném seznamu je Jiří Adamovič. Lidé zapojení do předchozí obhajoby tak přicházejí i k oficiálnímu jednacímu stolu. Konečný seznam členů odborné skupiny Pohunkovo jméno neobsahuje; doložená je jeho účast na tomto jednání. ⁵⁹

Do podkladů závěrečné zprávy vstoupí i samotné Modré knížky. Kulturněhistorická studie Karla Altmana a Jiřího Woitsche v příloze 2 výslovně zmiňuje okruh kolem Sovího hradu a výroční akci na Vlhošti. Prostředí zachycené na fotografiích je tak současně jedním z příkladů, na kterých odborný podklad vysvětluje kulturní význam trampingu. ⁵

Čím těsnější jsou tyto vazby, tím důležitější je dohled, u kterého lze ověřit každý krok. Kdo zjistil porušení pravidel, co zapsal, co následovalo a kdo výsledek prověřil. Bez takové odpovědnosti může úřad snadno přijmout pohled lidí, kteří se s ním znají, za pohled veřejnosti.

Fotopast tam „přišla“. Kdo ji přinesl, z věty zmizel.

Jak se z konkrétního jednání stává uhlazené vysvětlení, ukazuje Pohunkův komentář na diskusním serveru NYX. O Sovím hradu píše: „Vzhledem k tomu, že formálně patří Mšenu, přišla tam fotopast.“ Předtím připomíná náklady na opravu a použití „neškodných materiálů“. Čtenář dostává příběh poškozovaného majetku, který si vyžádal ochranu. Lidé, kteří zařízení sami přivezli a nastavovali, z věty vypadli. ⁶²

Na Sovím hradě měla instalace docela konkrétní podobu. Hnízdo přivezl fotopast po domácím testování a uživatelé kempu ji upevnili na skálu. Při nastavování řešili i to, aby nebyl vidět oheň. Výběr záběru tak patří k podstatě celé věci: zařízení má zachytit toho, kdo zasáhne do kempu, zatímco oheň jeho uživatelů má zůstat mimo obraz. Rozhovor kolem instalace je v denním záznamu 00011. ⁵³

Do debaty vstupuje i poznámka trampa přezdívaného Chemik. Připomíná případ správce obory, jehož vlastní fotopast zachytila střílení koček v kleci. Veřejné reportáže skutečně popisují takový případ v oboře Březka. Pointa poznámky je přesná: člověku se může vrátit záznam, kterým chtěl sledovat druhé. Účastníci na Sovím hradě tuto možnost probírají a jejich rozhovor přitom zachycuje jiná nahrávka. ^{53, 63}

Také argument náklady na opravu odvádí pozornost. Na začátku má být vysvětleno, jak byl vyřešen režim tábořiště, jeho stavební úpravy a ohně v chráněném území. V Pohunkově podání už řešíme cenu obnovy a ochranu výsledku. Nákladná oprava však na otázku oprávněnosti táboření neodpovídá. A přívlastek „neškodné“ u materiálu nevysvětluje, proč má úřad tolerovat oheň nebo soukromě udržovaný kemp. ⁶²

Fotopast navíc nezachovala jen obraz okolí. V obnovených datech je i fotografie Tomáše Hnízda s obrazovým datem 20. listopadu 2024 a říjnové video prací na střeše kempu. Obrazový materiál tak doplňuje pozdější rozhovory o tom, kdo zařízení přivezl a co má zachycovat. ^{64, 65}

„Víceméně jen“ informovali mluvčí. E-maily ukazují víc.

Stejné zmenšování vlastní role se objevuje v delším komentáři. Pohunek líčí korespondenci tak, že mluvčí AOPK víceméně jen oznámili připravované vyjádření a nabídli jeho další šíření. V dochovaném řetězci ovšem Šůlová nabízí editaci a přípravu shrnutí pro tiskovou zprávu. Připomíná ministerstvo i neuzavřené obsazení ředitelského místa. Pohunek sám navrhuje, jak spojit kritizovanou kampaň s Brezinovým postupem tak, aby podle jeho úvahy neměl důvod k žalobě. To je společná práce na obsahu, mediálním účinku a útoku na kritika. ^{4, 62}

Pohunek navíc v komentáři otevřeně píše, že řadu zapojených lidí zná a sám se považuje za trampa. Jeho blízkost k prostředí tedy nepotřebujeme odhadovat z fotografie. Uvádí ji sám. O to podstatnější je číst jeho obhajobu společně s původními e-maily a se záznamem skutečného dění na Sovím hradě. ⁶²

Po letech výtek k toleranci kempů proto nestačí oznámit, že kontroly nyní dělá partnerský spolek. Veřejnost potřebuje rozumět konkrétním rolím a tomu, jak se od zjištění v terénu dojde k nápravě. Personální vazby mezi správou a jejími partnery z této otázky dělají jednu z hlavních zkoušek celého nového režimu. Nejlépe je to vidět na Mamuťáku, kde se schvalovaly stanovy spolku a kde teď AOPK sama připravuje povolení.