Na druhé straně zápisu ze zasedání Archeologické komise Libereckého kraje z 21. března 2008 jsou dvě čísla: 97 nepovolených tábořišť a 48 narušených skalních dutin s prokázanými historickými terény. Týkají se průzkumu z let 2002 až 2007 na přibližně čtyřiceti kilometrech čtverečních. Komise popisuje masovou činnost, která poškozuje a ničí archeologické nálezy. Informaci dostávají orgány památkové péče i ochrany přírody. 9
Pod převisem přitom může být problém i to, co návštěvník vůbec nevidí. Vrstvy zeminy uchovávají stopy dřívějšího života a využívání místa. Když je někdo odkope nebo přemístí, aby získal rovnou podlahu či pohodlnější spaní, odnese si s nimi i informace, které už nikdo znovu neposkládá. Uklizené tábořiště proto nemusí být nepoškozeným místem. Právě to archeologové ve svém varování vysvětlují.
Je rok 2008. Do zveřejnění záznamů ze Sovího hradu zbývá šestnáct let. Tenhle časový odstup je pro pochopení kauzy podstatný: úřady nedostaly první zprávu o problému až ve chvíli, kdy se o něj začala zajímat širší veřejnost. Věděly o konkrétních místech, rozsahu zásahů i o tom, co se při nich ztrácí.